Jede jede mašinka

... vlastně ještě nevyjela ... na fotce stojí dosud za Dolním nádražím před svou slavnostní jízdou ke 110. výročí Krušnohorského Semmeringu ... vlevo historická budova nádražního zázemí ... neznám správné drážní termity ;o) ... neobdivuju ani tak mašinku, jako spíš z ní čišící nostalgii ... vzadu za mašinkou vykukuje taktéž historická točna a opravna ... vše už zrušeno a prodáno :o(( ... samotnou nádhernou budovu historického nádraží z roku 1898 strhli přesně po 90 letech od jejího uvedení do provozu komunisté a začali místo ní budovat obrovské megalomanské betonové monstrum ... stavba byla po revoluci zakonzervována ... na totálním konci Dolního nádraží úspěšně pracují i současní "kapitalisté" ... viz výše ...

Zataženo

... tentokrát žádná inverze, ale echt zatažená obloha ... nejspíš bude pršet ... je toho už opravdu zapotřebí ... v sobotu se mi při brozzdání vřesy "kouřilo" za patama ... počasí však bylo nádherné ... jedna vzpomínková na sluneční hrátky ;o)

Koník

na mě vykoukl ráno z mlhy ;o) ... zase ta inverze, sluníčko se snaží ji prorazit až po poledni

Parní mašinka

ještě jednou ... tentokrát krátce po odjezdu ze stanice Horní Blatná ... jede bohužel pozpátku ... vrací se zpět do Karlových Varů a nebylo ji kde otočit

Krušnohorský Semmering

a dnešní oslavy jeho 110. výročí mě vylákaly ven ... parní mašinku si nenechám přeci ujít ;o) ... ještě trochu informací:

Na horském úseku trati z Nejdku přes Nové Hamry do Perninku překonává vlak na patnácti kilometrech výškový rozdíl 360 metrů. Je tomu tak pomocí tří tunelů a novohamerské smyčky. Zde se motorový vlak otáčí do protisměru obloukem o poloměru 180 metrů a dostane se tak až do nadmořské výšky 915 metrů, což je druhý nejvyšší bod dosažený na železnici v Česku.

Pátek

a inverze je zpět ... tentokrát se však již kolem desáté začala rozpouštět a vykouklo sluníčko ... brodíc se mokrou trávou (zmáčená až po zadel) podařilo se mi cvaknout různé vývojové fáze ostružin ;o))

Krásný večer

před tím však úžasně slunečné a teplé odpoledne se nakonec vyklubalo z ranní inverze ... fotka je pochopitelně ze včerejška ... dneska se sice inverze a s ní spojená mlha, která by se dala krájet, nekonala, zato od rána obloha odporně kovově šedá ... navečer dokonce pršelo ... pravda, deště je třeba, ale pršet by přeco mohlo v noci ;o)

Inverze

a zase inverze ... už čtvrtý den ... alespoň že se k polednímu rozpouští a odpoledne je vcelku obstojně a teploučko ... níže fotečka focená před chvilkou z kuchyňského okna ... v tom počasí se mi ven nechce :o( ... ještě malý dovětek: fotka je barevná, nikoliv černobílá

Podzim

nám nastal právě dnes (no možná už včera navečer). Venku opětovně odporná inverze. Takže jedna sluníčková fotečka ze sobotního rána

... poutní a později hřbitovní barokní kostel ... postaven v letech 1692-1712 na místě původní dřevěné mariánské kaple podle návrhu architekta G. B. Alliprandiho ... zasvěcení kostela Nejsvětější Trojici využil G. B. Alliprandi k originálnímu řešení, kdy symbolicky vyjádřil trojjedinost Boží na principu rovnostranného trojúhelníku, tvořícího základ půdorysu jak hřbitova, tak vlastního kostela ... kostel leží u hlavní silnice na Prahu pod obcí Andělská Hora ...

Šedivé ráno

na mě juklo dnes po ránu ... mlha odporně inverzní, co by se dala krájet ... nepoznat, kde končí mlha a kde již začíná nízká oblačnost ... na fotce není měsíc, ale sluníčko :o(