... vlastně ještě nevyjela ... na fotce stojí dosud za Dolním nádražím před svou slavnostní jízdou ke 110. výročí Krušnohorského Semmeringu ... vlevo historická budova nádražního zázemí ... neznám správné drážní termity ;o) ... neobdivuju ani tak mašinku, jako spíš z ní čišící nostalgii ... vzadu za mašinkou vykukuje taktéž historická točna a opravna ... vše už zrušeno a prodáno :o(( ... samotnou nádhernou budovu historického nádraží z roku 1898 strhli přesně po 90 letech od jejího uvedení do provozu komunisté a začali místo ní budovat obrovské megalomanské betonové monstrum ... stavba byla po revoluci zakonzervována ... na totálním konci Dolního nádraží úspěšně pracují i současní "kapitalisté" ... viz výše ...
středa 30. září 2009
úterý 29. září 2009
Zataženo
pondělí 28. září 2009
neděle 27. září 2009
Parní mašinka
sobota 26. září 2009
Krušnohorský Semmering
a dnešní oslavy jeho 110. výročí mě vylákaly ven ... parní mašinku si nenechám přeci ujít ;o) ... ještě trochu informací:
Na horském úseku trati z Nejdku přes Nové Hamry do Perninku překonává vlak na patnácti kilometrech výškový rozdíl 360 metrů. Je tomu tak pomocí tří tunelů a novohamerské smyčky. Zde se motorový vlak otáčí do protisměru obloukem o poloměru 180 metrů a dostane se tak až do nadmořské výšky 915 metrů, což je druhý nejvyšší bod dosažený na železnici v Česku.
pátek 25. září 2009
Pátek
čtvrtek 24. září 2009
Krásný večer
před tím však úžasně slunečné a teplé odpoledne se nakonec vyklubalo z ranní inverze ... fotka je pochopitelně ze včerejška ... dneska se sice inverze a s ní spojená mlha, která by se dala krájet, nekonala, zato od rána obloha odporně kovově šedá ... navečer dokonce pršelo ... pravda, deště je třeba, ale pršet by přeco mohlo v noci ;o)
středa 23. září 2009
Inverze
úterý 22. září 2009
Podzim
nám nastal právě dnes (no možná už včera navečer). Venku opětovně odporná inverze. Takže jedna sluníčková fotečka ze sobotního rána
... poutní a později hřbitovní barokní kostel ... postaven v letech 1692-1712 na místě původní dřevěné mariánské kaple podle návrhu architekta G. B. Alliprandiho ... zasvěcení kostela Nejsvětější Trojici využil G. B. Alliprandi k originálnímu řešení, kdy symbolicky vyjádřil trojjedinost Boží na principu rovnostranného trojúhelníku, tvořícího základ půdorysu jak hřbitova, tak vlastního kostela ... kostel leží u hlavní silnice na Prahu pod obcí Andělská Hora ...
pondělí 21. září 2009
Šedivé ráno
neděle 20. září 2009
Mlha
přede mnou - mlha za mnou ...
Dnes je mlha pořádná ... spojená ovšem s nízkou oblačností ... prostě inverze jak hrom ... světlo veškeré žádné ... řekl by fotograf.
Takže jedna fotečka ze včerejška ... krajina pod Andělskou Horou ... foceno z hlavní silnice na Prahu ... kamiony mě ze silnice málem sundaly :o(
sobota 19. září 2009
Dnes ráno
jsem si přivstala. Navnaděna včerejší předpovědí počasí slibující ranní mlhy jsem měla v plánu lovit svítání pod Andělskou Horou. První sobotní bus jede až v 6:40, navíc vyjel zpožděný, takže krásně červenou oblohu jsem sledovala na lavičce na terminálu :o(. A když jsem konečně vystoupila na zastávce Andělská Hora-chaty, bylo už sluníčko skoro nad obzorem, mlhy se nekonaly, a krásně fotogenické balíky slámy nějaký pořádkumilovný trotl naskládal pěkně do zákrytu :o((
pátek 18. září 2009
Kamenné terasy
čtvrtek 17. září 2009
Přehrada
na řece Střele kousek nad Žluticemi byla budována jako rezervoár pitné vody a napuštěna v roce 1968. Přeťala tak jedinou příjezdovou cestu do Skoků, pod hladinou zůstalo kromě 3 obcí i elektrické vedení.
Když jsem prolézala okolí kostela čekajíc na "obsluhu", vylezla jsem i na kopec východně od kostela. A odtama se mi otevřel tento nádherný pohled na Žlutickou přehradu. Vzadu nad přehradou stolová hora Vladař.
středa 16. září 2009
Poutní kostel
Navštívení Panny Marie ve Skokách je barokní novostavba z let 1736-1738 od stavitele Johanna Schmieda z Útviny. Vystavěn byl na místě původní kaple založené v roce 1717. Svažitá a protáhlá nevelká náves pravděpodobně i s návesním rybníkem neumožnila stavbu obvykle orientovaného chrámu. Kostel byl postaven na umělé terase, kterou odvodňují dvě průlezné štoly ústící pod kostelem do malého rybníčku.
Kostel byl v roce 1993 vyrabován a poničen vandaly, kteří se do kostela dostali rozebráním střechy, toto místo je patrné z fotografie. Zbytek zařízení byl uložen v depozitáři kláštera premonstrátů v Teplé, jimž byl kostel v roce 1990 navrácen. V roce 2006 nepřežily nájezd zlodějů mědi obě báně věží, dnes jsou pokryty titanzinkovým plechem.
A ještě malý dovětek. O tom, že je poutní kostel Navštívení Panny Marie ve Skokách otevřen pro veřejnost po celou dobu prázdnin, jsem se dozvěděla z reportáže v TV. Jelikož se však neustále řídím heslem "Neodkládej na zítra, co můžeš udělat pozítří", vyrazila jsem tam poslední prázdninový pátek a narazila na zavřené dveře. Využila jsem tedy dnů otevřených dveří kulturních památek a vyrazila tam v sobotu 12.9. znovu - proto rozdílné počasí na fotkách, včera zveřejněná fotka je ta prázdninová ;o). Jenže jsem tam opět byla sama a "obsluha" žádná. Tentokrát jsem se nemínila vzdát a po telefonátu Občanskému sdružení Pod střechou se sídlem v Toužimi jsem se úžasné prohlídky s ještě úžasnějším a zcela vyčerpávajícím výkladem dočkala.
Je to skvělé místo s úžasnou, i když poněkud ponurou atmosférou, na které se zcela určitě ještě vrátím.
úterý 15. září 2009
Skoky u Žlutic
dříve též Mariánské Skoky - německy Stock nebo Maria Stock - magické, pusté a smutné místo.
Obec vznikla pravděpodobně již ve středověku, první písemná zmínka o ní je z roku 1513. V roce 1869 zde žilo 126 obyvatel ve 23 domech. V roce 1945 měly Skoky 134 obyvatel a 28 domů, v obci byly dva hostince, fara, škola i obchod. Německé obyvatelstvo bylo po roce 1945 vysídleno a místo nich přišli dosídlenci převážně z východního Slovenska. Ti však museli obec taktéž opustit, když odmítli v 50. letech vstoupit do JZD. V roce 1961 zde žilo již jen posledních 16 obyvatel. Po napuštění Žlutické přehradní nádrže na pitnou vodu v roce 1968 byla obec odříznuta od světa (jediná cesta do obce vede přes Údrč a od obce Polom cca 2,5 km po hrbolaté polní cestě). Obyvatelé byli vystěhováni do okolních obcí, zbytek domů i s farou armáda srovnala se zemí, z celé vsi zůstal stát pouze bývalý hostinec (ve kterém žila až do roku 1982 jediná obyvatelka obce), jedna stodola, hřbitov, kaplička a kostel.
pondělí 14. září 2009
Vzpomínka
neděle 13. září 2009
sobota 12. září 2009
Labutí rodinka
pátek 11. září 2009
Střechofky
čtvrtek 10. září 2009
středa 9. září 2009
Trnová koruna
úterý 8. září 2009
pondělí 7. září 2009
neděle 6. září 2009
Begónie
sobota 5. září 2009
Fuchsie
pátek 4. září 2009
čtvrtek 3. září 2009
Netřesková potřetí
středa 2. září 2009
Netřesková podruhé
úterý 1. září 2009
Včelka Mája
pondělí 31. srpna 2009
Babočka
neděle 30. srpna 2009
sobota 29. srpna 2009
Zátoka Livadi
pátek 28. srpna 2009
Livadia
čtvrtek 27. srpna 2009
Pláž Livadi
středa 26. srpna 2009
Pláž Vatses
podle průvodce jedna z mála písečných pláží na ostrově - no nevím ;o) To, že tu fouká, v tom má ovšem průvodce pravdu. Navíc se chystala bouřka. Hlavou se mi honily nejrůznější myšlenky na to, co udělám, když opravdu přijde a zesílí. Nebylo kam se schovat. A co mám udělat s foťákem? Mám ho odhodit někam daleko? Nebo stačí vrazit ho do batohu? Ne zrovna příjemné myšlenky. Naštěstí při mě opět stál strážný anděl cestovatelů a bouřka nepřišla. Jen dvakrát v dáli zahřmělo a spadlo na mě asi tak 7 kapek, no vlastně spíše kapiček ;o))
úterý 25. srpna 2009
O kousek dál
pondělí 24. srpna 2009
neděle 23. srpna 2009
Místní taxi
sobota 22. srpna 2009
Vnitrozemí
je stejně jako na jiných řeckých ostrovech povětšině pusté. Zde panorama zachycující jednu z mála asfaltek na ostrově (je to ta část se svodidly). Vede z Chory k Agios Konstantindos - zda se cestou mění v prašnou cestu, stejnou jaká je na fotce, netuším, nedošla jsem tam. Kousek od kostelíku Agios Ioannis jsem z ní odbočila na onu prašnou, kterou na fotce vidno, a která vede mimo jiné k pláži Vatses. Vlevo na fotce kostelík Agios Ioannis, zhruba uprostřed vykukuje Chora s kastrem na vrcholku.
pátek 21. srpna 2009
čtvrtek 20. srpna 2009
Agios Ioannis
středa 19. srpna 2009
Agios Nikolaos
úterý 18. srpna 2009
Oba kostely
pondělí 17. srpna 2009
Jsme zpět
neděle 16. srpna 2009
Bezesná noc
Dneska na chvilku přeruším modrobílé kostelíčky a vložím foto aktuální.
Z pátku na sobotu jsem nemohla usnout, přestože nebyl úplněk. Do pelíšku jsem zalezla krátce po jedné, v takřka pravidelných hodinových intervalech však jen sledovala, jak utíká čas. Ve čtvrt na pět jsem to vzdala, postavila si na kávičku, nakrmila zvěřinec a pustila si TV. Po páté jsem zabalila fotobatoh a vyrazila ven. Sluníčko prý vyjde v sobotu krátce po půl šesté - pravila rosnička ve zprávách o počasí.
Pečlivě jsem obcházela všecky parky i skupinky puberťáků vracejících se z diskoték - mám sice pro strach uděláno, leč osud není třeba pokoušet ;o)). Došla jsem až na konec lázeňské zóny, jenže fotomůza - na rozdíl ode mne - zřejmě spala spánkem spravedlivých. Navíc sluníčko pravděpodobně opravdu vyšlo v avízovaný čas - soudě podle přibývajícího světla - přede mnou se však schovávalo. A když se konečně opravdu ukázalo, bylo už dost ostré a já navíc měla po chuti fotografovat :o(
Cvakla jsem tedy jen pár plánovaných odrazovek, ale k chlubení rozhodně nejsou. Světlo moc nepřálo, navíc po hladině Teplé líně plulo hafo jakýchsi "plivanců".
sobota 15. srpna 2009
pátek 14. srpna 2009
Modré střechy
čtvrtek 13. srpna 2009
středa 12. srpna 2009
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)