středa 30. září 2009

Jede jede mašinka

... vlastně ještě nevyjela ... na fotce stojí dosud za Dolním nádražím před svou slavnostní jízdou ke 110. výročí Krušnohorského Semmeringu ... vlevo historická budova nádražního zázemí ... neznám správné drážní termity ;o) ... neobdivuju ani tak mašinku, jako spíš z ní čišící nostalgii ... vzadu za mašinkou vykukuje taktéž historická točna a opravna ... vše už zrušeno a prodáno :o(( ... samotnou nádhernou budovu historického nádraží z roku 1898 strhli přesně po 90 letech od jejího uvedení do provozu komunisté a začali místo ní budovat obrovské megalomanské betonové monstrum ... stavba byla po revoluci zakonzervována ... na totálním konci Dolního nádraží úspěšně pracují i současní "kapitalisté" ... viz výše ...


úterý 29. září 2009

Zataženo

... tentokrát žádná inverze, ale echt zatažená obloha ... nejspíš bude pršet ... je toho už opravdu zapotřebí ... v sobotu se mi při brozzdání vřesy "kouřilo" za patama ... počasí však bylo nádherné ... jedna vzpomínková na sluneční hrátky ;o)

pondělí 28. září 2009

Koník

na mě vykoukl ráno z mlhy ;o) ... zase ta inverze, sluníčko se snaží ji prorazit až po poledni


neděle 27. září 2009

Parní mašinka

ještě jednou ... tentokrát krátce po odjezdu ze stanice Horní Blatná ... jede bohužel pozpátku ... vrací se zpět do Karlových Varů a nebylo ji kde otočit

sobota 26. září 2009

Krušnohorský Semmering

a dnešní oslavy jeho 110. výročí mě vylákaly ven ... parní mašinku si nenechám přeci ujít ;o) ... ještě trochu informací:

Na horském úseku trati z Nejdku přes Nové Hamry do Perninku překonává vlak na patnácti kilometrech výškový rozdíl 360 metrů. Je tomu tak pomocí tří tunelů a novohamerské smyčky. Zde se motorový vlak otáčí do protisměru obloukem o poloměru 180 metrů a dostane se tak až do nadmořské výšky 915 metrů, což je druhý nejvyšší bod dosažený na železnici v Česku.


pátek 25. září 2009

Pátek

a inverze je zpět ... tentokrát se však již kolem desáté začala rozpouštět a vykouklo sluníčko ... brodíc se mokrou trávou (zmáčená až po zadel) podařilo se mi cvaknout různé vývojové fáze ostružin ;o))


čtvrtek 24. září 2009

Krásný večer

před tím však úžasně slunečné a teplé odpoledne se nakonec vyklubalo z ranní inverze ... fotka je pochopitelně ze včerejška ... dneska se sice inverze a s ní spojená mlha, která by se dala krájet, nekonala, zato od rána obloha odporně kovově šedá ... navečer dokonce pršelo ... pravda, deště je třeba, ale pršet by přeco mohlo v noci ;o)


středa 23. září 2009

Inverze

a zase inverze ... už čtvrtý den ... alespoň že se k polednímu rozpouští a odpoledne je vcelku obstojně a teploučko ... níže fotečka focená před chvilkou z kuchyňského okna ... v tom počasí se mi ven nechce :o( ... ještě malý dovětek: fotka je barevná, nikoliv černobílá

úterý 22. září 2009

Podzim

nám nastal právě dnes (no možná už včera navečer). Venku opětovně odporná inverze. Takže jedna sluníčková fotečka ze sobotního rána


... poutní a později hřbitovní barokní kostel ... postaven v letech 1692-1712 na místě původní dřevěné mariánské kaple podle návrhu architekta G. B. Alliprandiho ... zasvěcení kostela Nejsvětější Trojici využil G. B. Alliprandi k originálnímu řešení, kdy symbolicky vyjádřil trojjedinost Boží na principu rovnostranného trojúhelníku, tvořícího základ půdorysu jak hřbitova, tak vlastního kostela ... kostel leží u hlavní silnice na Prahu pod obcí Andělská Hora ...

pondělí 21. září 2009

Šedivé ráno

na mě juklo dnes po ránu ... mlha odporně inverzní, co by se dala krájet ... nepoznat, kde končí mlha a kde již začíná nízká oblačnost ... na fotce není měsíc, ale sluníčko :o(

neděle 20. září 2009

Mlha

přede mnou - mlha za mnou ...

Dnes je mlha pořádná ... spojená ovšem s nízkou oblačností ... prostě inverze jak hrom ... světlo veškeré žádné ... řekl by fotograf.

Takže jedna fotečka ze včerejška ... krajina pod Andělskou Horou ... foceno z hlavní silnice na Prahu ... kamiony mě ze silnice málem sundaly :o(


sobota 19. září 2009

Dnes ráno

jsem si přivstala. Navnaděna včerejší předpovědí počasí slibující ranní mlhy jsem měla v plánu lovit svítání pod Andělskou Horou. První sobotní bus jede až v 6:40, navíc vyjel zpožděný, takže krásně červenou oblohu jsem sledovala na lavičce na terminálu :o(. A když jsem konečně vystoupila na zastávce Andělská Hora-chaty, bylo už sluníčko skoro nad obzorem, mlhy se nekonaly, a krásně fotogenické balíky slámy nějaký pořádkumilovný trotl naskládal pěkně do zákrytu :o((

pátek 18. září 2009

Kamenné terasy

jsou nádhernou ukázkou dokonalé řemeslnické práce. Stojí na nich kostel, byly na nich vybudovány i farní zahrady. Nic jiného v tomto hlubokém, úzkém a svažitém údolí ani nebylo možné.


čtvrtek 17. září 2009

Přehrada

na řece Střele kousek nad Žluticemi byla budována jako rezervoár pitné vody a napuštěna v roce 1968. Přeťala tak jedinou příjezdovou cestu do Skoků, pod hladinou zůstalo kromě 3 obcí i elektrické vedení.

Když jsem prolézala okolí kostela čekajíc na "obsluhu", vylezla jsem i na kopec východně od kostela. A odtama se mi otevřel tento nádherný pohled na Žlutickou přehradu. Vzadu nad přehradou stolová hora Vladař.


středa 16. září 2009

Poutní kostel

Navštívení Panny Marie ve Skokách je barokní novostavba z let 1736-1738 od stavitele Johanna Schmieda z Útviny. Vystavěn byl na místě původní kaple založené v roce 1717. Svažitá a protáhlá nevelká náves pravděpodobně i s návesním rybníkem neumožnila stavbu obvykle orientovaného chrámu. Kostel byl postaven na umělé terase, kterou odvodňují dvě průlezné štoly ústící pod kostelem do malého rybníčku.

Kostel byl v roce 1993 vyrabován a poničen vandaly, kteří se do kostela dostali rozebráním střechy, toto místo je patrné z fotografie. Zbytek zařízení byl uložen v depozitáři kláštera premonstrátů v Teplé, jimž byl kostel v roce 1990 navrácen. V roce 2006 nepřežily nájezd zlodějů mědi obě báně věží, dnes jsou pokryty titanzinkovým plechem.

A ještě malý dovětek. O tom, že je poutní kostel Navštívení Panny Marie ve Skokách otevřen pro veřejnost po celou dobu prázdnin, jsem se dozvěděla z reportáže v TV. Jelikož se však neustále řídím heslem "Neodkládej na zítra, co můžeš udělat pozítří", vyrazila jsem tam poslední prázdninový pátek a narazila na zavřené dveře. Využila jsem tedy dnů otevřených dveří kulturních památek a vyrazila tam v sobotu 12.9. znovu - proto rozdílné počasí na fotkách, včera zveřejněná fotka je ta prázdninová ;o). Jenže jsem tam opět byla sama a "obsluha" žádná. Tentokrát jsem se nemínila vzdát a po telefonátu Občanskému sdružení Pod střechou se sídlem v Toužimi jsem se úžasné prohlídky s ještě úžasnějším a zcela vyčerpávajícím výkladem dočkala.

Je to skvělé místo s úžasnou, i když poněkud ponurou atmosférou, na které se zcela určitě ještě vrátím.


úterý 15. září 2009

Skoky u Žlutic

dříve též Mariánské Skoky - německy Stock nebo Maria Stock - magické, pusté a smutné místo.

Obec vznikla pravděpodobně již ve středověku, první písemná zmínka o ní je z roku 1513. V roce 1869 zde žilo 126 obyvatel ve 23 domech. V roce 1945 měly Skoky 134 obyvatel a 28 domů, v obci byly dva hostince, fara, škola i obchod. Německé obyvatelstvo bylo po roce 1945 vysídleno a místo nich přišli dosídlenci převážně z východního Slovenska. Ti však museli obec taktéž opustit, když odmítli v 50. letech vstoupit do JZD. V roce 1961 zde žilo již jen posledních 16 obyvatel. Po napuštění Žlutické přehradní nádrže na pitnou vodu v roce 1968 byla obec odříznuta od světa (jediná cesta do obce vede přes Údrč a od obce Polom cca 2,5 km po hrbolaté polní cestě). Obyvatelé byli vystěhováni do okolních obcí, zbytek domů i s farou armáda srovnala se zemí, z celé vsi zůstal stát pouze bývalý hostinec (ve kterém žila až do roku 1982 jediná obyvatelka obce), jedna stodola, hřbitov, kaplička a kostel.


pondělí 14. září 2009

Vzpomínka

na sobotní sluníčko ... od včerejšího odpoledne prší ... venku slušná kosa :o( ... foceno od autobusové zastávky Bochov-Údrč-rozcestí ... to pro zvědavce ;o))

neděle 13. září 2009

Ticho

brzy po ránu u rybníčku v obci Údrč na Bochovsku bylo přímo úžasné

sobota 12. září 2009

Labutí rodinka

žije na rybníku již dlouho. Vlastně jen labutí pár, a to ještě netuším, zda je to pořád jeden a ten samý. Mladé labutě zde vyvádějí každý rok. Na lovu východovek jsem je vyrušila ze spánku. Žel snídani pro ně jsem s sebou neměla :o(


pátek 11. září 2009

Střechofky

jsou pro lenochy a zatvrzelé spáče ;o). A jelikož jsem založením sova, je to ten nejmíň bolestivý způsob jak ulovit východofku. Prostě vylezu na střechu ;o)

čtvrtek 10. září 2009

A na závěr

této série z kamarádčiny zahrádky ještě jedna pracovitá včelička ;o)


středa 9. září 2009

Trnová koruna

respektive její květ - opět doufám, že jsem kytišku nazvala správným názvem, kovaný botanik zrovna nejsem ;o)

úterý 8. září 2009

Echinacea

alespoň doufám, že jsem identifikovala toto zvláštní kytí správně ;o))


pondělí 7. září 2009

Afrikán

neboli aksamitník - jakási jeho "trpasličí" forma - nevyznám se v tom - květy mají cca 2 cm ;o))

neděle 6. září 2009

Begónie

jsou taktéž kamarádčiny, já se svými okny na východ a balkonem na západ a silnými západními větry bych je úspěšně pěstovat nejspíš ani nemohla :o(


sobota 5. září 2009

Fuchsie

jsou úžasné kytičky, jen asi malinko náročnější na "údržbu". Meui mými kytiškami se nevyskytují, tato je jak jinak než z kamarádčiny zahrádky ;o)

pátek 4. září 2009

Netřesková počtvrté

a naposledy - alespoň pro tentokrát ;o))

čtvrtek 3. září 2009

Netřesková potřetí

I když teď vlastně nevím - co je netřesk a co je sedum? Třeba mě nějaký odporník přes sukulentí kytišky poučí. Já se v nich moc neorientuju :o(


středa 2. září 2009

Netřesková podruhé

Květy netřesku mě přímo fascinují. Tentokrát 3 v 1 ;o) - tedy poupátku, rozkvetlý i odkvetlý kvítek. Foto pochopitelně z kamarádčiny zahrádky.

úterý 1. září 2009

Včelka Mája

Pravda, technicky ne právě zdařilá - zaostřeno není právě tam, kam bych si představovala - foukal dost velký vítr a ostření je má slabá stránka :o(. Zaujal mě však odraz kytičky v oku včelky - alespoň předpokládám, že mě nešálí zrak - tak ji sem dávám ;o)


pondělí 31. srpna 2009

Babočka

První motýl, který měl se mnou strpení a počkal, až zaostřím. Povolil mi sice jen jeden pokus, přesto za něj děkuji ;o). Všichni jeho kolegové totiž vždycky uletí okamžitě :o( . Fotka je z kamarádčiny zahrádky, opět jsem o víkendu hlídala její zvěřinec.

neděle 30. srpna 2009

Pláž Agios Vasilios

je malinkatá, ale taktéž písečná


sobota 29. srpna 2009

Zátoka Livadi

Vpravo od kopečku zhruba uprostřed fotografie vykukuje pláž Tzanaki, údajně jediná oficiální nudistická pláž na ostrově. Jen netuším, kudyma se tam dá dostat. Cestu jsem se však ani hledat nesnažila, voda byla v půli května pěkně studená.

pátek 28. srpna 2009

Livadia

je úžasně zelené městečko v údolí svažujícím se k pláži a zátoce Livadi. Je to nejzelenější místo na ostrově Astypalea.


čtvrtek 27. srpna 2009

Pláž Livadi

je opravdu písečná, navíc nejblíže k Choře - když ovšem nepočítáme písečnou pláž přímo v Pera Gialos. Hned za silnicí vedoucí kolem pláže Livadi je několik hospůdek i supermarket. Prostě ideální místo pro plážové "povaleče" - jen tu asi bude v sezoně hlava na hlavě.

středa 26. srpna 2009

Pláž Vatses

podle průvodce jedna z mála písečných pláží na ostrově - no nevím ;o) To, že tu fouká, v tom má ovšem průvodce pravdu. Navíc se chystala bouřka. Hlavou se mi honily nejrůznější myšlenky na to, co udělám, když opravdu přijde a zesílí. Nebylo kam se schovat. A co mám udělat s foťákem? Mám ho odhodit někam daleko? Nebo stačí vrazit ho do batohu? Ne zrovna příjemné myšlenky. Naštěstí při mě opět stál strážný anděl cestovatelů a bouřka nepřišla. Jen dvakrát v dáli zahřmělo a spadlo na mě asi tak 7 kapek, no vlastně spíše kapiček ;o))


úterý 25. srpna 2009

O kousek dál

a výš z téhož dne - výšlap k pláži Vatses. Fotografováno z prašné cesty kousek od kostelíku Agios Ioannis cestou zpět.

pondělí 24. srpna 2009

Snad odevšad

je vidět úžasnou Choru s kastrem

neděle 23. srpna 2009

Místní taxi

i s taxikářkou ;o). Cestou mě předjela, fotit se nechtěla. Cosi dělala u kostelíku Agios Ioannis, měla od něj klíče. Než jsem došla ke kostelíku já, byla už na cestě dál. Podařilo se mi ji cvaknout jen zezadu.


sobota 22. srpna 2009

Vnitrozemí

je stejně jako na jiných řeckých ostrovech povětšině pusté. Zde panorama zachycující jednu z mála asfaltek na ostrově (je to ta část se svodidly). Vede z Chory k Agios Konstantindos - zda se cestou mění v prašnou cestu, stejnou jaká je na fotce, netuším, nedošla jsem tam. Kousek od kostelíku Agios Ioannis jsem z ní odbočila na onu prašnou, kterou na fotce vidno, a která vede mimo jiné k pláži Vatses. Vlevo na fotce kostelík Agios Ioannis, zhruba uprostřed vykukuje Chora s kastrem na vrcholku.

pátek 21. srpna 2009

Průhled

do okolní pustiny přes zvoničku kostela Agios Ioannis

čtvrtek 20. srpna 2009

Agios Ioannis

je roztomilý kostelík uprostřed neobydlené pustiny. Zaujal mě sud na vodu natřený stejnou modrou barvou jako střecha ;o)


středa 19. srpna 2009

Agios Nikolaos

dole v Pera Gialos zdaleka ta vyfešákovaný není - kyblík s bílou i modrou barvou by už opravdu potřeboval - možná až před sezónou ;o))

úterý 18. srpna 2009

Oba kostely

v areálu kastra pěkně pohromadě, i když nacpat je oba do záběru nebylo zrovna jednoduché. Vlevo Agios Georgios, vpravo Evangelistria Kastriani


pondělí 17. srpna 2009

Jsme zpět

u střech kostelíků - tentokrát chrám Panagia Portaitissa - foceno skrz oko drátěného plotu, který obepíná kastro ;o))

neděle 16. srpna 2009

Bezesná noc

Dneska na chvilku přeruším modrobílé kostelíčky a vložím foto aktuální.

Z pátku na sobotu jsem nemohla usnout, přestože nebyl úplněk. Do pelíšku jsem zalezla krátce po jedné, v takřka pravidelných hodinových intervalech však jen sledovala, jak utíká čas. Ve čtvrt na pět jsem to vzdala, postavila si na kávičku, nakrmila zvěřinec a pustila si TV. Po páté jsem zabalila fotobatoh a vyrazila ven. Sluníčko prý vyjde v sobotu krátce po půl šesté - pravila rosnička ve zprávách o počasí.

Pečlivě jsem obcházela všecky parky i skupinky puberťáků vracejících se z diskoték - mám sice pro strach uděláno, leč osud není třeba pokoušet ;o)). Došla jsem až na konec lázeňské zóny, jenže fotomůza - na rozdíl ode mne - zřejmě spala spánkem spravedlivých. Navíc sluníčko pravděpodobně opravdu vyšlo v avízovaný čas - soudě podle přibývajícího světla - přede mnou se však schovávalo. A když se konečně opravdu ukázalo, bylo už dost ostré a já navíc měla po chuti fotografovat :o(

Cvakla jsem tedy jen pár plánovaných odrazovek, ale k chlubení rozhodně nejsou. Světlo moc nepřálo, navíc po hladině Teplé líně plulo hafo jakýchsi "plivanců".


sobota 15. srpna 2009

Modrá je dobrá

aneb věžička kostela Agios Georgios taktéž v areálu kastra.


pátek 14. srpna 2009

Modré střechy

věžiček kostelíků k řeckým ostrovům prostě patří. Zde střecha kostela Evangelistria Kastriani v areálu kastra.

čtvrtek 13. srpna 2009

Samé kostely a kostelíčky

Jak se jmenují se mi nepodařilo zjistit.

středa 12. srpna 2009

A další kýč

Jen kdyby Lumík lépe spolupracoval :o(