Rachidi

se jmenuje ta třetí vesnice. Na snímku ji nenajdete, byla za mými zády.

Xilokeratidi

je jedna ze tří vesnic, které tvoří přístav Katápola

Žába

a její jezírko moc k závidění neni ;o))

Ještěrka

- tentokrát z Amorgosu - se vyhřívala na sluníčku - jak jí momentálně závidím ;o))

Vzpomínka

na sluníčko je v současné době - už třetí den opětovně prší a teploměr vyšplhá stěží na 20 stupňů - pravým balzámem na duši.

V úzkých uličkách

Chory Amorgos je spousta kostelíků, není však nijak jednoduché dostat je do záběru

Chora Amorgos

je jednou z nejlépe zachovalých vesnic na Kykladách. V jejích uličkách najdete spoustu kouzelných zákoutí, ve kterých se dá příjemně bloudit.

Kostelíky

v Choře Amorgos nemají modré kupole, ale jsou celé bílé.

Tříbarevná číča

je daleko příjemnější zástupce fauny, než ona obluda pod schody, jenže pohladit se nenechala. Prý stačilo, že setrvala malou chvíli na místě, abych ji mohla cvaknout.

Obluda

ještě jednou, tentokrát z větší blízkosti. Překvapilo mě, jak má pruhovaný oči. To jsem ale zjistila až navečer u kafíčka, když jsem fotky stáhla do netbooku.

Přivítání

na Amorgosu mi připravila tahle obluda. Po pár hodinkách spánku (připlula jsem na Amorgos v půl čtvrté ráno) jsem vyrazila na první seznámení s Chorou a ta snad více jak deseticentimetrová obluda seděla pod schody.